Vojtova reportáž z letošního jarního dění

„Napiš reportáž. Napiš reportáž.“ Jo, to se snadno řekne a ještě snadněji na to člověk kývne. Až potom mi došlo, že vlastně nevím, co všechno má taková reportáž obsahovat a že si to asi budu muset vygooglit. A ještě později mi došlo, že je to vlastně úplně jedno a na hledání základních znalostí potřebných ke složení maturity jsem moc líný a namyšlený. Prostě to nějak zkusím…

Je to přesně týden, co jsme s Honzou frčeli jeho autem do Zamilecu. Když kamarád a spoluhráč z ufobalového týmu bydlí asi 100 metrů daleko, je to výhoda. Ještě větší výhoda je, když má řidičák, auto a dostatek ochoty k odvozu člověka, který nemá ani jedno z prvních dvou jmenovaných (ano, opět za to může výše zmíněná lenost). Na louce v Řečkovicích se už zuřivě makalo a ufobalová hřiště rostla jak houby po dešti. Podivná se klátícící osoba s křovinořezem nás zdraví skrz ochrannou mřížku a my spokojeně odpovídáme, aniž bychom tušili, kdo to vlastně je. Matouš se naštěstí neurazil a dál poctivě kultivoval hrací plochu, za což je potřeba mu vyjádřit speciální dík. Další účastníci turnaje se mezitím trousili na místo konání a ve větší či menší míře se zapojovali do příprav.

Kdekdo stavěl branky, vápnil brankoviště a prováděl další nezbytné činnosti. Přesto jsme jako již tradičně nabrali hned na začátku určité zpoždění, když úvodní nástup neproběhl na čas. Po lehce chaotickém vysvětlení pravidel (omlouváme se, příště to bude lepší) se krásných 19 týmů vrhlo do bojů o stříbrný pohár. Nebylo v mých silách mrknout na všechny mančafty, takže vás tady oblažím spíše několika střípky a perličkami, než kompletním průběhem turnaje. Ostatně na výsledky a hru vašich kamarádů jste se již určitě dávno vyptali sami.

Hned na úvod pobavily skelné pohledy a lehce nejistá chůze některých členů Odpadu A. Tyhle děcka prostě předturnajovou přípravu nikdy nepodcení a sami už roky říkají, že jakmile jsou společensky unaveni, podávají nejlepší výkony. Po určitých problémech s technikou se zápasy rozběhly v klasickém tempu. Chytré stroje byly tentokrát potřeba kvůli novému systému elektronických zápisů o utkání, který mají na svědomí Thran a Wizy. Přes drobné obtíže vše nakonec fungovalo a zanedlouho již zapisovači spokojeně naklikávali góly, asistence i střely na bránu. Ano, čtete správně. Vypadá to, že po letech máme konečně měřitelnou brankářskou statistiku. Během turnaje nebo dvou se jistě všechno zaběhne jak má a většina zapisovatelů bude jednotná v tom, co se za střelu na bránu počítá a co ne. 

Každopádně turnaj běžel a v některých zápasech se urodily velmi zajímavé a překvapivé výsledky. Jako na houpačce se asi museli cítit Š-moulové, kteří prohráli s Hanebáky, ale dokázali porazit silnou Hranu. Díra v Tichu statečně a velmi sympaticky vzdorovala favoritům z Hot Dogs i Tamary, byť oba zápasy nakonec prohrála. Od prvních minut naplňovali předpoklady Vazoun a Juve, kteří v dresu Válcoven rozjeli místy až děsivě účinný kolotoč ofenzivních akcí a oba nekompromisně kráčeli pro první dvě místa kanadského bodování. Sekundovat se jim snažil i Mates, který dokázal během posledních dvaceti vteřin zápasu otočit zápas s Hot Dogs a dovést svůj tým k vítězství. Nás v Tamaře tradičně bavil Svišť tím, že se nechal v brance trefovat do svých choulostivých partií – letos tuším třikrát.

V utkání mezi Hranou a Válcovnami se situace trochu vyhrotila a rozhodčí musel rozehrát karetní mariáš, ale později se naštěstí všichni uklidnili a celý turnaj se dohrál bez větších excesů. To se týkalo i čtvrtfinálových zápasů, které skončily všechny výsledkově asi očekávaně, byť Tamara přešla přes Odpad A až po penaltovém rozstřelu a Š-moulové dostali devítigólový příděl od Epix. Pohled na kartu zápasu v ufobalovém ISu však napovídá, že nešlo o až tak jednostranný zápas – někdy holt přijde určité školení z produktivity.

Napínavé zápasy nabídlo i vyvrcholení turnaje. Hrana prohrávala ve svém semifinále s Hot Dogs již 1:5, přesto dokázala výsledek srovnat a rozhodl až Alfův gól dvě minuty před koncem. V souběžně hraném zápase drželi Epix velmi dlouho na uzdě střelce Tamary, kteří se trápili a prosadili se až ve druhém poločase. Dramatický boj o třetí místo musely rozhodnout až penalty, po kterých se radovali hráči Hrany. Koncovku zápasu o titul pak zrežíroval Matouš, který minutu před koncem zvyšoval na 5:3, aby o něco později zavinil jeden gól Hot Dogs a tím udělal ze svého zásahu ten vítězný.

Celkově vám všem moc děkujeme za účast i za to, že jste přežili některé organizační faily, které jsme letos zvládli vyrobit. Už probíhá intenzivní komunikace s cílem vše do příštího turnaje vylepšit a zajistit větší plynulost i dřívější konec celé akce. Ještě větší dík pak patří těm, kteří jakkoliv pomohli. Bylo vás hodně a my si toho velmi vážíme. Pávě zapojení mnoha lidí dělá z turnaje v ufobale/talířové skvělou akci, na kterou se vždycky těším. Mějte se všichni fajn, poctivě trénujte a po večerech si brouzdejte statistikami na ufobalovém ISu (http://is.ufobal.cz/turnaj/99/Brno%202016). Pokud budete chtít někdo další doplnit tuto „reportáž“ svými postřehy, neváhejte je poslat Matesovi. Jakoukoliv zpětnou vazbu velmi oceníme.

Za organizátorský tým
Vojta