Mates kdysi s nadsázkou prohlásil, že ufobalový turnaj zvládne zorganizovat i cvičená opice. Možná bych v tomto ohledu nebyl až tak striktní, ale nelze popřít, že díky svým táborovým a oddílovým zkušenostem by se s přípravou této akce směle dokázalo popasovat 95 % lidí, se kterými se v sobotu uvidíme v Zamilecu. Pojďme se nyní podívat, jak probíhá organizace právě onoho jarního turnaje, přičemž se zaměříme na část, která není tolik vidět a kde ještě nejsou zapojeny hromady dobrovolníků.
Kdo tomu šéfuje?
Popravdě, nikdo. Fungujeme jako kolektivní výbor (nebo třeba orgán?), tedy všichni společně a podílíme se na přípravě turnajů dohromady, byť ctíme „domácí hřiště“. V případě brněnského turnaje tedy má poslední slovo trojice Mates, Jeff, Vojta, zatímco Nížkovu velel dříve Fanýsek a nyní v něm má velké slovo Brnda. Domluva probíhá v uzavřené skupině na Facebooku, dodatečně pak v několika messengerových kanálech. Určitě máme v tomto obrovskou výhodu oproti devadesátkám, kdy Sam a Štyrla vedli několikahodinové hovory přes pevnou telefonní linku.
Ze zimního spánku se většinou probouzíme tak měsíc před jarním turnajem, kdy nás konečně napadne spustit přihlašování a vytvořit událost na facebooku. Od té chvíle také začínáme pomalu řešit, co se minule organizačně nepovedlo, proč to zase bylo sekání trávníku a jestli se tomu letos vyhneme třeba s pomocí více křoviňáků nebo pořádné sekačky. Konzultujeme, co dalšího nám posledně chybělo a jestli nepotřebujeme v pátek na louce například více hrábí (snad to mám vyskloňováno správně: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hr%C3%A1b%C4%9B). Taky se domluvíme, kdo objedná poháry a kterou Magdu poprosíme o napečení výborných dortů pro týmy na stupních vítězů.
Výjimku představují medaile, na kterých Mates začíná dělat už asi čtvrt roku předem. Vytvoří návrh, poté testovací kusy, zkoumá, jak se to celé chová. Samotná sériová výroba mu pak vezme přibližně dva týdny, přičemž s finální kompletací pomáhá Šárka.
Odpočítáváme
Poslední týden před turnajem intenzita příprav stoupá, stejně jako frekvence zpráv, které si vyměňujeme. Většinou se někdo podívá do Zamilecu, abychom mohli znervóznět kvůli výšce trávy a louce rozježděné od aut, domluvíme konkrétní časy, kdy se potkáme v pátek na přípravné brigádě, začínáme tisknout formuláře rozpisů zápasů a podobné radosti.
S tím se pojí hojně diskutovaná věc, a to rozlosování turnaje. Po uzavření přihlašování už víme, kolik týmů vlastně přijde a podle toho určujeme herní systém – v databázi jich máme zpracovanou celou řadu a to pro různý počet účastníků. Wizy nám vždycky říká, že play off je nejlepší způsob zakončení turnaje, takže v Zamilecu mu vycházíme vstříc, na podzim zase držíme tradiční formát s finálovou skupinou. Běžně vedeme v organizátorském kroužku debaty nad tím, jak správně určit postupové klíče, aby nějaký tým jedna blbá prohra nevyřadila z okruhu adeptů na titul, na druhou stranu chceme systém nastavit přívětivě i pro slabší týmy, aby se v ten pravý čas vydělily, začaly soutěžit už čistě mezi sebou a netrpěly velkými nářezy z rukou Epixu, Ketutu a dalších.
Kdo to pískne?
Jakmile známe počet a velikost základních skupin, může dojít k rozhození týmů do výkonnostních košů. Vznikne google tabulka, do které orgové plus případně další přizvaní týmůznalí hráči (typicky třeba Joke) nahodí své návrhy. Ve vedlejších buňkách této tabulky zároveň probíhá zuřivá diskuze a vzájemné sdělování důležitých informací, které mohou ovlivnit nasazení. Má Vazoun zraněnou ruku? Přijede Michal Beránek až na třetí zápas? Slíbili Veve s Jupem, že se před turnajem picnou jen trochu? To vše může ovlivnit nasazení. V hrubých rysech se většinou na nasazení týmů shodneme, jemné nuance si pak už rozhodne odpovědná část organizátorského týmu (tedy pražská či brněnská).
Po určení výkonnostních košů a nalosování už může začít vznikat rozpis zápasů, který však nejde vytvořit čistě doplněním jmen týmů do příslušných políček tabulky. Naši pozornost si totiž žádá přidělení rozhodčích na jednotlivé zápasy. Ve zkratce to znamená, že se podíváme, kdy proti sobě hrají Juve s Doakem a k tomutu špílu napíšeme nějakého zkušeného a nekompromisního harcovníka, celkově však potenciálních rizikových zápasů bývá víc. Zároveň Mates updatuje informace na ufobalových webovkách, řeší mail kapitánům, urguje u neplatičů startovné a všeobecně si užívá to teplo mezilidské komunikace.
V tomto bodě pomalu končí „neviditelná“ část organizace a chystají se další fáze, do kterých už se zapojuje velké množství dalších členů komunity. Určitě nemá smysl tady více rozepisovat, že v pátek připravujeme louku a během samotného turnaje přepisujeme z ufoISu výsledky zápasů a aktualizujeme rozpisy zápasů. Za zmínku stojí snad jen fakt, že si občas někdo z orgů musí nechat zajít chuť na sledování finále, protože je nutno připravit se na závěrečný nástup – vypsat si celkové výsledky, shromáždit poháry, medaile, dorty, ceny. Po nástupu už „jen“ uklidit louku a večer si dát na Šafářce panáka na oslavu toho, že turnaj nějak proběhl. A za pár měsíců celý znova…
Vojta