Pro někoho otravný pseudorituál, který zdržuje začátek hry, pro jiné něco jako společenská událost. Ano, na předzápasové pozdravy se lidé dívají různě a odráží to i odpovědi týmových kapitánů. Těch jsme se zeptali, který pozdrav je nejvíc baví, přičemž mohli uvést i více možností, ale měli vybírat jen u ostatních týmů. Odpovědi se nám sešly od sedmnácti současných i již neexistujících týmů.
Oriak (Chlupatý Bestie)
Popravdě se mi nic moc nevybaví. 🙂 Určitě je zapamatovatelná (a tedy i dobrá) Tamara a ještě bych zmínil JZM.
Alf (Ketutus)
První naskočí jednoznačně čajová konvička :-). Osobně mám rád i Odpadí klasiku prověřenou spoustou let. Je to dobrý nabuzení. Naposledy mě bavil ještě Rohlík 🙂
Bris (Epix)
HRA-NA. Jednoduché, úderné, chytlavé. Zbytečně nenatahuje předzápasové formality a jde se rovnou hrát. Tak to mám rád 🙂
Johny (Odpad B)
Asi nejradši mám čajovou konvičku od Tamary. Je to správně prdlý, rýmovaný a vždycky se musím smát.
Vojta (Tamara)
Jedna z největších klasik je pro mě pozdrav Díry v tichu. Celkově ale mám rád lehce úchylné věci, jako vrčení Psích děvek, případně „Koukej se mi do očí, kule se Ti roztočí“, čímž nás na jednom halovém turnaji oblažovaly Kule. Onehdá mě také pobavil také originální pozdrav týmu Rohlík.
Fanda (DIK)
Jasně že čajová konvička 🙂
Vazoun (Dream Team, Kompas)
Čajová konvička
Grg (Jak Zamlada)
Tučňáci v cirkuse a Kdo nám ukáže šulina (tamaří sekundární pozdravy, pozn. red.) jsou top. Na ty asi nic nemá.
Gersen (Sladký potěšení)
Alfons Evžen Honimír. Líbí se mi vyhození plyšáka, dává to tomu týmu takového radostného ducha. 🙂
Šimpanz (AEH)
Ahoj, nemám preferenci, všechny jsou buď stejně super nebo stejně trapný. 🙂 Navíc mi každej ten pozdrav přijde při každém zápase tak nějak jinej. 🙂
Páďa (Díra v tichu)
Samozřejmě nejoblíbenějším pozdravem soupeřů je čajová konvička a ne, nesnažím lézt do zadku šéfredaktorovi ;). Líbí se mi na něm text, provedení i kombinace s růžovou. Nutno ale podotknout, že mám poslední dobou pocit, že do toho již hráči Tamary nedávají všechno co můžou 🙂 Už v tom není to nadšení jako na prvních turnajích, kde s tímto pokřikem začali. Ono je to v celku pochopitelné, nicméně ty potutelné úsměvy v prvních ročnících na tom byly to nejlepší.
Vašek (Centimetry)
Je skoro trapný nedat na první místo Tamaru, ale… Za mě vede Ketutus s pozdravem z letošní haly. Druhá bude tedy ta legendární Čajová konvička. A pak musím zmínit pražské halové „Aha aha aha – hlásí se vám Pra-Ha“, které jsme u nás ve středisku hodně zmemovali.
Klasa (Psí děvky)
Na talířce mě celá kultura kolem pozdravů baví; především jejich následná modifikace při prohře nebo výhře. Pozdrav, který mě upoutal už napoprvý, patří Tamaře. Ty taneční kreace mu zkrátka dodávej jinej rozměr! 🙂 Dalšími favority jsou pozdravy z dílny DIY, Díry v tichu nebo Jaků.
Mates (Odpad A, DIY)
Moc si jich vlastne nepamatuju. Ale na poslednim turnaji se mi líbil pozdrav Ketutu, kdy davali dětské hádanky. 🙂
Šárka (Š-moulové)
Víš, co je na tom nejlepší? Že mě během turnajů vždycky nějaký pozdravy upřímně pobaví, ale teď si snad žádnej nevybavím. Po turnaji bych byla o dost moudřejší. 🙂 Já to kromě těch profláklých asi nevymyslím a vím, že mě dost bavily jiný, jenže zas hodnotit halový nechci, protože to jsou často nahaluzený týmy a z těch velkých turnajů mám prostě úplný temno.
Feny (Kule-)
Nejvíc se mi líbí pozdravy DIY a Tamary. Oceňuji na nich především efekt, kterým předzápasový napětí příjemně uvolní a přenesou myšlenky od ufobalu na chvíli někam jinam. DIY pořád baví svou jednou otázkou mířenou přímo na tělo a Tamara svým rituálem s čajovou konvičkou. Taky mi přišlo originální, jak tým Rohlík svému soupeři po prohraném zápasu pogratulovali a dali všem hráčům rohlík.
Toba (Okulky)
„Kdy sis to naposled udělal sám?“ bylo crazy, víc si toho moc nepamatuju.
Ptal se: Vojta